Březen 2008
Boloňský psík
29. března 2008 v 13:39 | Vše o pejscíchPopis: Malý bílý psík s dlouhou kadeřavou srstí. Hlava středně dlouhá (její délka tvoří třetinu výšky), s lebkou mírně vejčitého tvaru a mozkovnou o něco delší, než je čenichová partie. Oči otevřené, kulaté, větší, směřující kupředu. Uši vysoko nasazené, dlouhé, zavěšené, ale u kořene mírně zvednuté. Krk úměrný k tělu, bez laloku. Tělo kvadratické, prostorný hrudník dosahující až k loktům, rovný hřbet, břicho mírně vtažené. Končetiny rovné a rovnoběžné. Ocas nasazený v prodloužení hřbetní linie, při pozornosti se stáčí přes hřbet. Srst: dlouhá, jemná, chomáčkovitá, nepřiléhající, vzdušná. Zbarvení: čistě bílé.
Charakteristika: Veselý, milý společník, který se dokáže bez problémů přizpůsobit každému prostředí i situaci. Není ani příliš živý, ani pomalý. Pánovi je bezmezně oddán, k cizím je mírně nedůvěřivý.
Zvláštní nároky: Srst vyžaduje pravidelnou péči. Hodí se výhradně do bytu.
Užití: Společenský pes pro všechny generace.
Výskyt: V poslední době se zvolna šíří, i když nedosahuje popularity kadeřavého bišonka. U nás je pravidelně odchováván.
Možná záměna: bišonek, který je ale výrazně upravenější díky přesnému střihu srsti, havanský psík, který má tmavší srst.
čau čau
29. března 2008 v 13:37 | Vše o pejscíchPůvod: Velmi staré plemeno, jehož počátky sahají, jak o tom svědčí nálezy starých hliněných figurek, do doby před naším letopočtem. S největší pravděpodobností pochází z Číny, z oblasti Mandžuska. Do Evropy se dostal v roce 1887 a brzy se z něj stal módní pes. Již v roce 1895 byl v Anglii založen klub chovatelů tohoto plemene.
Popis: Středně velký, kompaktní pes lvího vzhledu. Hlava plochá, široká, bez výrazného stopu. Modrý jazyk! Uši malé, silné, mírně nakloněné dopředu. Menší oči mandlového tvaru. Krk silný, hrudník široký hluboký a široký. Krátký, rovný a silný hřbet. Končetiny rovné a svalnaté, hlezna jen velmi málo zaúhlená. Typický chůdovitý pohyb. Ocas vysoko nasazený, nesený přes hřbet. Srst je u dlouhosrsté variety velmi bohatá a hustá, kolem krku tvoří hřívu, bohatá je i na stehnech. Krátkosrstá varianta se vyznačuje bohatou, hustou, na omak "plyšovou" srstí. Zbarvení: Červené, černé, modré nebo skořicové, krémové nebo bílé. Může být stínované, ale nikoli skvrnité.
Charakteristika: Velice svérázná, "orientální" povaha. Samotářského založení, introvert, krajně nedůvěřivý k cizím lidem. I v rodině si většinou sám vybere jednoho člověka, na kterém visí a jemuž je zcela oddán. Navzdory vzhledu plyšového medvídka to není žádný mazlíček pro děti, ale hrdý, důstojný, uzavřený pes.
Užití: Kdysi všestranně použitelný pes (k lovu, k tahu), již déle než jedno století však je chován pouze jako originální společník.
Výskyt: Dlouhosrstá varianta patří u nás i ve světě k běžně chovaným, i když ne masově rozšířeným plemenům. Krátkosrstý čau čau je nesmírně vzácný a stojí na pokraji vyhynutí.
Zvláštní nároky: Atraktivní srst je pochopitelně dosti náročná na údržbu. Plemeno navíc díky ní i zkrácené čenichové partii špatně snáší vyšší teploty a je náchylné k přehřátí. Také v chovu se vzhledem k přešlechtěnosti mnohých jedinců často vyskytují komplikace.
Možná záměna: S eurasierem, který je na první pohled lehčí, má méně bohatou srst, je vyšší.
Jokšírský teriér
29. března 2008 v 13:35 | Vše o pejscíchPopis: Velmi malý pes s dlouhou jemnou srstí. Hlava spíše malá a plochá. Oči středně velké, tmavé, nevypoulené, dívají se přímo vpřed. Uši malé, vztyčené, ve tvaru písmene V, porostlé krátkou tmavou srstí. Končetiny rovné, porostlé zlatou srstí. Tělo kompaktní, s přiměřeně klenutými žebry a rovným hřbetem. Pohyb volný, vydatný. Srst přiměřeně dlouhá, zcela rovná, jemná, lesklá. Zbarvení: od vrcholu hlavy až ke kořeni ocasu tmavě ocelově modrá. Hlava, hruď a končetiny tříslové barvy.
Charakteristika: Mrštný a rychlý psík, navzdory malé velikosti pravý teriér: temperamentní, odvážný a ostrý. Od nikoho si nenechá nic líbit, k cizím je velmi nedůvěřivý. Rád štěká.
Zvláštní nároky: Srst vyžaduje mimořádnou každodenní péči, česání, rozplétání zacuchaných partií, u výstavních jedinců dokonce natáčení na natáčky. V městských bytech je třeba usměrňovat jeho hlasitost.
Užití: Kdysi lovec krys, dnes výhradně společenský pes, který štěkotem spolehlivě upozorní na cokoli podezřelého.
Výskyt: Na celém světě patří k nejoblíbenějším luxusním společenským psům, masové obliby se dočkal i u nás.
Německý ovčák
29. března 2008 v 13:32 | Vše o pejscíchCELKOVÝ VZHLED
Německý ovčák je pes střední velikosti. Jeho kohoutková výška se měří pevnou mírou, při přitlačené srsti na kohoutku a to kolmo k zemi, v úrovni lokte. Ideální je kohoutková výška 62,5 cm u psa a 57,5 cm u feny. Odchylka 2,5 cm nahoru nebo dolů je přípustná. Překročení maximální výšky 65 cm nebo nedosáhnutí minimální výšky 60 cm u psa (u feny 60 cm a 55 cm) snižuje upotřebitelnost a chovnou hodnotu německého ovčáka.Německý ovčák je poněkud delší stavby těla, silný, dobře osvalený. Kosti jsou mohutné, vazy pevné. Poměr výšky k délce, postavení a úhlení končetin, to vše je vzájemně sladěno tak, že je zajištěn velmi pevný a prostorný klus. Jeho končetiny se pohybují diagonálně, tzn., že pánevní končetina se pohybuje opačně, než hrudní končetina na téže straně. Končetiny musí být tak úhlené, aby v pohybu nebyla zjevně narušena hřbetní linie. Pánevní končetiny se musí dotýkat podkladu ve středu těla a hrudní končetiny musí dosahovat stejné délky kroku. Každý sklon k "přeúhlení" pánevních končetin snižuje (zmenšuje) pevnost a vytrvalost. Při správném poměru výšky těla k délce, a při odpovídající délce kostí končetin, je pohyb prostorný; pes se pohybuje nízko nad terénem a jeho pohyb působí dojmem nenucenosti. Při hlavě mírně natažené vpřed, a při lehce zvednutém ocasu, je klus německého ovčáka rovnoměrný a klidný, přičemž horní linie těla, probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu je plynulá.
Osrstění vzdoruje každému počasí. Líbivý vzhled je žádoucí, nesmí ale být na újmu práceschopnosti. Typičnost pohlaví musí být výrazná, tzn. že výraz psa nesmí být zaměňován s výrazem feny. Plemenným znakům odpovídající německý ovčák je ztělesněním síly, inteligence a obratnosti. Musí být proporcionální.
POVAHA, CHARAKTEROVÉ VLASTNOSTI
Pevné nervy, neohroženost, ovladatelnost, bdělost, věrnost, neúplatnost, odvaha, bojovnost a tvrdost, to jsou nejvýznamnější vlastnosti německého ovčáka. Tyto vlastnosti z něho činí psa všestranně užitkového, ceněného zvlášť pro hlídání, doprovod, ochranu a strážní službu. Jeho nadání k čichovým pracem, spojené s klusáckou stavbou těla, mu umožňuje pracovat nosem u země, bez tělesné námahy, klidně a jistě vypracovat stopu. Činí ho vysoce způsobilým ke stopování. Může být též nasazen k různým účelům při vyhledávání
Při nadměrném temperamentu musí být německý ovčák snadno ovladatelný, musí se umět přizpůsobit každé situaci, požadované úkony musí plnit ochotně a radostně. Musí být odvážný a tvrdý, když jde o ochranu svého pána, nebo jeho majetku. Pes musí ochotně zakročit vždy, když si to pán přeje. Musí být pozorný a poslušný, příjemný domácí společník, vlídný ke svému okolí, především k dětem a k domácím zvířatům, nestranný ve styku s jinými lidmi. Vcelku musí působit dojmem harmonické, přirozené ušlechtilosti a úctu vzbuzující sebejistoty.
Z jeho pohybu a chování musí být patrno že jde o jedince se zdravým duchem ve zdravém těle. Takový pes může být nasazen jako pes pracovní s maximální vytrvalostí. Jen zkušený odborník může určit jeho užitkové vlastnosti. Proto jen rozhodčím - specialistům přísluší posoudit jeho povahu, lhostejnost ke střelbě a zadat jen těm německým ovčákům známku "výborný", kteří mají složenou zkoušku z výkonu.
STANDARD
HlavaDélka hlavy odpovídá velikosti psa (délka hlavy má činit 40% kohoutkové výšky). Hlava nesmí být těžkopádná, jemná nebo příliš dlouhá. Celkově je suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany je jen mírně klenuté, bez, anebo s málo znatelnou rýhou uprostřed čela. Líce tvoří na obou stranách mírný oblouk, ale nevyčnívají.
LebkaLebka (mozkovna tvoří asi 50% délky hlavy) se při pohledu shora ponenáhlu rovnoměrně zužuje od uší ke špičce nosu v tupou, klínovitou a suchou tlamu. Stop je pozvolný nikoli ostrý. Šířka hlavy má odpovídat délce mozkovny, přičemž poněkud širší hlavu u psa a poněkud užší hlavu u feny je třeba tolerovat.
Tlama
Tlama je silná, pysky napjaté, suché, dobře přiléhající. Nosní hřbet je rovný a rovnoběžný s prodloužením linie čela.
ChrupChrup - zdravý, silný, úplný (42 zuby, 20 v horní a 22 v dolní čelisti). Nůžkový skus (řezáky do sebe nůžkovitě zapadají, při čemž řezáky dolní čelisti se dotýkají řezáků hornočelistních). Předkus a podkus jsou vady. Větší mezery mezi jednotlivými zuby jsou nežádoucí. Za vadu se pokládá i klešťový skus (kdy horní a dolní řezáky na sebe nasedají hranami). Čelisti dobře vyvinuté, silné, zuby v nich pevně zasazené.
UšiStředně velké, u kořene široké, vysoko nasazené, zašpičatělé, kupředu směřující, nesmí být nachýlené dovnitř. Ucho klopené, kupírované nebo svěšené je vadné. Uši dovnitř skloněné značně ovlivňují celkový zjev. Štěňata a mladí psi mívají při výměně zubů (do 6-ti měsíců), někdy i déle, uši sklopené nebo dovnitř nachýlené. Při pohybu, anebo někteří psi vleže, přikládají uši k hlavě, což je vada.
Oči
Středně velké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo uložené, nepoulené. Barva očí odpovídá celkovému zbarvení psa, má být - pokud možno - tmavá. Pohled živý, rozumný, sebejistý.
Krk
Silný, s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez laloku. S vodorovnou linií svírá jeho osa úhel 45°. Při vzrušení a rozčilení se zdvihá, v klusu se sklání.
Trup
Délka trupu má přesahovat kohoutkovou výšku. Má dosahovat 110 - 117% kohoutkové výšky. Celkově krátcí, kvadratičtí psi jsou nežádoucí.
Hruď
Hloubka hrudníku dosahuje asi 45 - 48% kohoutkové výšky, hrudník není příliš široký, jeho spodní část má být dlouhá, výrazná. Žebrajsou dlouhá, správně utvářená, ani sudovitá, ani plochá. Hrudní kost je v úrovnilokte. Správně utvářený hrudník ponechává loktům dost prostoru k pohybu při klusu psa. Sudovitý hrudník způsobuje vybočování loktů. Příliš úzký hrudník má na svědomí lokty vbočené. Hrudník zasahuje daleko vzad, takže bedra jsou poměrně krátká. Břicho má být přiměřeně vtažené. Hřbet, včetně beder je rovný, dobře vyvinutý. Mezi kohoutkem a zádí není příliš dlouhý. Kohoutek dlouhý, dost výrazný, dost vysoký, plynule přecházející ve hřbet. Plynulá hřbetní linie, která probíhá odpředu dozadu nesmí být narušená, mírně se sklání. Bedra široká, silná, dobře osvalená. Záď dlouhá, mírně spadající (sklon tvoří asi 23°). Její podklad tvoří kosti kyčelní a kost křížová. Krátká, sražená nebo rovná záď je nežádoucí.
Ocas
Bohatě osrstěný, dosahující délkou nejméně k hleznům, nepřesahující ale polovinu nártu. Na konci, i když to je nežádoucí bývá občas zakroucený do strany. V klidu nesen nad linií hřbetu. Nesmí být ani rovný, ani zatočený nesen nad hřbetem. Kupírovaný ocas je nepřípustný.
Hrudní končetiny
Lopatka je dlouhá, šikmo uložená (pod úhlem asi 45°), plochá přiléhající k hrudníku. Kost ramenní (pažní) svírá s osou lopatky zhruba pravý úhel. Kost ramenní i lopatka jsou silné a dobře osvalené.
Předloktí
Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Kosti ramenní a předloketní mají na průřezu spíš oválný než kruhový tvar. Zápěstí je pevné, jeho sklon nepřekračuje 20°. Lokty přiléhají, nejsou ani vybočené, ani vbočené. Délka kostí volné končetiny má být větší, než hloubka hrudníku (představuje asi 55% kohoutkové výšky).
Pánevní končetiny
Stehna jsou široká, silně osvalená. Kost stehenní je při pohledu ze strany šikmo uložená a je o něco kratší než kosti bércové. Úhel kolenního kloubu je asi 120°. Zaúhlení odpovídá úhlení hrudních končetin. Přeúhlení je nežádoucí. Hlezna jsou silná, pevná. Nárt je též silný. I celá záď musí být silná, dobře osvalená, neboť je zdrojem hnací síly psa v pohybu a nesmí se záhy unavit.
Tlapy
Kulaté, krátké, uzavřené, prsty klenuté. Nášlapné polštářky tuhé, ne však nepoddajné, drápy krátké, silné, tmavé barvy. Paspárky na pánevních končetinách se mohou občas vyskytnout, ale mají být u štěňat hned po narození odstraněny.
Zbarvení
Černé, s pravidelnými hnědými, žlutými až světlešedými znaky, také je možné jen černé sedlo, železitá barva (černavý nádech na šedém nebo světlehnědém podkladě s odpovídajícími světlejšími znaky), celočerná, jednotná šedá (vlkošedá), nebo se světlými či hnědými odznaky. Malé bílé skvrnky na prsou, nebo světlé zbarvení na vnitřních plochách končetin, je přípustné, ale nežádoucí. Čenich musí být u každého zbarvení černý - psi s málo vyvinutou maskou nebo bez masky, s očima nažloutlýma nebo pichlavě žlutýma (dravčí oko), se světlými znaky na prsou a velmi světlou vnitřní plochou končetin, psi s bílými drápy, červenou špičkou ocasu nebo s vodově rozpitou barvou se pokládají za slabě pigmentované. Podsada je, s výjimkou celočerných psů, vždy našedlá. Konečné zbarvení se dá určit u mladých jedinců až po výměně štěněčí srsti, až když dorostou pesíky krycí srsti.
Osrstění
a) krátká srst
Pesíky jsou co nejhustší, každý chlup je tvrdý, pevně přilehlý. Hlava, vnitřky ušních boltců, přední plochy končetin, tlapy a prsty jsou krátce osrstěné. Na krku je srst delší, bohatší. Na zadní ploše hrudních končetin, až po zápěstí, a na zadní ploše pánevních končetin, až po hlezno je srst delší, na stehnech tvoří slabé "kalhoty". Délka chlupů je různá, a podle toho rozeznáváme různé mezi druhy srsti. Úplně krátká "krtčí" srst je vadná.
Pesíky jsou co nejhustší, každý chlup je tvrdý, pevně přilehlý. Hlava, vnitřky ušních boltců, přední plochy končetin, tlapy a prsty jsou krátce osrstěné. Na krku je srst delší, bohatší. Na zadní ploše hrudních končetin, až po zápěstí, a na zadní ploše pánevních končetin, až po hlezno je srst delší, na stehnech tvoří slabé "kalhoty". Délka chlupů je různá, a podle toho rozeznáváme různé mezi druhy srsti. Úplně krátká "krtčí" srst je vadná.
b) dlouhá a rovná srst
Jednotlivé chlupy jsou delší, ne vždy zcela rovné a především nepřiléhající těsně k tělu. Zvlášť uvnitř uší, za ušima, na zadní straně předloktí a nejvíce ve slabinách je srst delší. V ušních boltcích tvoří chomáče, na hrudních končetinách prapory od lokte až po zápěstí, na stehnech dlouhé a husté "kalhoty". Ocas je huňatý a směrem dolů tvoří náznak praporu. Dlouhá rovná srst, protože není tak odolná vůči povětrnostním vlivům jako srst výše popsaná, je nežádoucí, ale při dostatečně vyvinuté podsadě, pokud to povoluje chovatelský řád příslušné země, může ještě být připuštěna do chovu.
Jednotlivé chlupy jsou delší, ne vždy zcela rovné a především nepřiléhající těsně k tělu. Zvlášť uvnitř uší, za ušima, na zadní straně předloktí a nejvíce ve slabinách je srst delší. V ušních boltcích tvoří chomáče, na hrudních končetinách prapory od lokte až po zápěstí, na stehnech dlouhé a husté "kalhoty". Ocas je huňatý a směrem dolů tvoří náznak praporu. Dlouhá rovná srst, protože není tak odolná vůči povětrnostním vlivům jako srst výše popsaná, je nežádoucí, ale při dostatečně vyvinuté podsadě, pokud to povoluje chovatelský řád příslušné země, může ještě být připuštěna do chovu.
c) dlouhá srst
Chlupy jsou značně delší než předešlé, většinou velmi měkké, na hřbetě se srst dělí "na pěšinku". Podsada je jen ve slabinách, nebo úplně chybí. Odolnost této srsti vůči vlivům počasí je malá, a proto toto osrstění značně snižuje upotřebitelnost psa. Proto se tato srst považuje za vadnou.
Chlupy jsou značně delší než předešlé, většinou velmi měkké, na hřbetě se srst dělí "na pěšinku". Podsada je jen ve slabinách, nebo úplně chybí. Odolnost této srsti vůči vlivům počasí je malá, a proto toto osrstění značně snižuje upotřebitelnost psa. Proto se tato srst považuje za vadnou.
Vady
Vše, co ovlivňuje negativně upotřebitelnost, vytrvalost, výkon. Vadná je zvláště netypičnost, nevýraznost pohlaví, nežádoucí povahové vlastnosti, netečnost, slabé nervy, předrážděnost, plachost, nedostatek vitality, neochota k práci, monarchismus a kryptorchysmus, u psů příliš malá varlata, měkká až houbovitá konstituce, nedostatky ve stavbě těla, modré zbarvení, albinismus (červený nos, oči atd. - úplná ztráta pigmentu), bělouši; jedinci přerostlí a nedorostlí, nevyvinutí, dlouhonozí, vpředu příliš těžcí (s příliš mohutným hrudníkem), příliš lehké nebo příliš těžké stavby těla, s měkkým hřbetem, příliš krátcí, se strmým postojem končetin; vadné je vše, co negativně ovlivňuje prostornost (vydatnost) pohybu; nežádoucí je krátká, tupá, slabá, špičatá a úzce protáhlá hlava (objevuje často u jedinců s úzkým hrudníkem a dlouhou rovnou srstí), předkus, podkus nebo jiné nedostatky chrupu, zvláště chrup slabý (přiliž malé zuby) a psinkový. Vadná je též měkká, příliš dlouhá nebo příliš krátká srst, chybějící podsada, zavěšené, dopředu překlopené, nebo špatně nasazené a nesené ucho, ucho kupírované, zatočený, špatně nesený, kupírovaný a pahýlovitý ocas, ocas vrozeně krátký.
Aktivní pohybový aparát - kosterní svalstvo
| 1. stahovač koutku tlamy a sval pro rozšíření nozder 2. sval nosní 3. kruhový sval tlamy 4. sval lícní 5. vnější žvýkací sval 6. jařmový sval 7. spánkový sval 8. sval k jazylce 9. dolní sval uchohybný 10. zdvihač hlavy 11.-12. ramenní vzpřimovač hlavy a krku 13. trapézový sval 14. spodní čelistní sval 15. zdvihač lopatky 16. deltový sval 17. trojhlavý sval 18. zevní vřetenní sval 19. společný natahovač prstů | 20. boční natahovač prstů 21. zevní loketní sval 22. vnitřní loketní sval 23. dlouhý natahovač "palce" 24. široký sval zádový 25. velký sval prsní 26. přímý sval břišní 27. zevní šíkmý sval břišní 28. střední sval hýžďový 29. natahovač stehenní fascie 30. krejčovský sval 31. velký sval hýžďový 32. dvojhlavý sval stehenní 33. pološlašitý sval (takhle je to tam napsaný - dobrý slovo ne) 34. přední sval holenní 35. dlouhý natahovač prstů 36. dlouhý sval lýtkový 37. ohýbač prstů 38. Achilova šlacha |
Pasivní pohybový aparát - kosti a kluby
| 1. Mezičelistní kost 2. Kost horní čelisti 3. Čelo 4. Lebka 5. Jařmový oblouk 6. Dolní čelist 7. Oční jamka 8. 1 krční obratel 9. 6 krčních obratlů ze sedmi vyvinutých krčních obratlů 10. Žebro 11. 12 žeber 12. Volné žebro 13. Začátek prsní kosti 14. Konec prsní kosti 15. 3 hrudní obratle 16. 13 hrudních obratlů 17. 1 bederní obratel 18. 7 bederních obratlů | 19. Kost křížová 20. Obratle ocasu 21. Lopatka 22. Kost nadloktí 23. Kost vřetení 24. Kost loketní (23+24 předloktí) 25. Zápěstí 26. Nadprsní hrudní končetiny 27. Prsty hrudní končetiny 28. Pánev 29. Kyčelní kloub 30. Stehno 31. Čéška 32. Holení kost 33. Lýtková kost (32+33 lýtko) 34. Hlezno 35. Nárt 36. Prsty pánevních končetin |
Lymfatický systém
| 1. příušní lymfatické uzliny 2. lymfatické uzliny 3. vrchní krční lymfatické uzliny | 4. podpažní lymfatické uzliny 5. povrchové tříselné lymfatické uzliny 6. podkolenní lymfatické uzliny |
Samičí pohlavní orgány
| 1. Srdce 2. Zadní dutá žíla 3. Přední dutá žíla 4. Nepárová žíla 5. Aorta 6. Bránice 7. Játra 8. Otevřený žaludek 9. Dvanáctník | 10. Tenké střevo 11. Ledvina 12. Močovod 13. Močový měchýř 14. Vaječník 15. Děloha, zčásti otevřená 16. Plod v děloze 17. Pochva |
Orgány v hrudní a břiší dutině se zvláštním zřetelem na dýchací cesty a samičí pohlavní žlázy
| 1. Nosní dutina 2. Hrtan 3. Průdušnice 4. Přední lalok plicní 5. Stření lalok plicní 6. Zadní lalok plicní 7. Jícen 8. Bránice 9. Játra 10. Žaludek | 11. Vrátník 12. Dvanáctník 13. Tenké střevo 14. Konečník 15. Ledvina 16. Močovod 17. Měchýř 18. Vaječník 19. Děloha |
Slinné žlázy a přehled orgánů břišní dutiny - Trávicí orgány
| 1. Příušní slinná žláza 2. Podčelistní slinná žláza 3. Podjazyková slinná žláza 4. Licní slinná žláza 5. Přední lalok plicní 6. Střední lalok plicní 7. Zadní lalok plicní 8. Srdce | 9. Pravá polovina jater 10. Žaludek 11. Dvanáctník 12. Konečník 13. Předstěra 14. Ledvina 15. Močovod 16. Měchýř |
Zlatý retrívr
29. března 2008 v 13:31 | Vše o pejscíchZlatý retrívr (Golden Retriever)
Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý, zároveň také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Zlatý retrívr bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Golden Retriever; čes.: Zlatý retrívr
PŮVOD:
Zlatý retrívr je plemenem, které pochází z velké Británie. Vyšlechtěn byl kolem 19. století, a to především k aportování vodního ptactva. Má tedy jemný stisk a jen vzácně vás poraní či kousne. Byl vyvinut v několika liniích pro různé účely, například pro hlídání, dále také pro polní závody loveckých psů, ale ponejvíce pak pro život v rodinách a výstavy. Díky velké oblíbenosti a nerozumnému křížení se u nich dnes objevují dědičné vady, např. oční problémy, alergie kůže a netrpělivá kousavost.
POPIS:
Zlatý retrívr je souměrný, vyvážený, aktivní, silný a iniciativní pes, s laskavým hlasem.
Hlavu má přirozeně vyváženou. Lebku širokou a bez hrubosti, na krk dobře posazenou. Stop má dobře definovaný. Nos má nejlépe černý. Čenich je silný, široký a hluboký. Délka jeho přední části se přibližně rovná délce od stopu k týlu. Oči má tmavě hnědé, dobře posazené, s tmavými očními linkami. Uši má mírné velikosti, posazené přibližně do úrovně očí. Krk je dobré délky, čistý a svalnatý. Tělo je celkově vyvážené. Hruď i žebra má hluboké. Ocas má posazený v úrovni zádi, dosahuje ke kolenům, na konci je bez zatočení. Ramena má dlouhé a dobře položené, lokty dobře přiléhající. Zadeček je silný a svalnatý. Tlapky okrouhlé a jakoby kočičí. Chůzi i pohyb má silné a s dobrým pohonem, kráčí dlouhými a lehkými kroky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 61 cm.
Fena má v kohoutku 51 až 56 cm.
VÁHA:
Zlatý retrívr váží v rozmezí 27 až 36 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí).
SRST:
Zlatý retrívr má srst zvlněnou nebo dobře zpeřenou, s hustým, vodě odolným podsrstím. Zbarvení je v jakémkoliv odstínu zlaté nebo krémové, ne však červené nebo mahagonové. Několik bílých chlupů pouze na hrudi je povoleno.
CHARAKTER:
Zlatý retrívr je poslušný a inteligentní pes, kterému je dána přirozená schopnost pracovat. Je laskavý, přátelský, důvěřivý i sebejistý. Zároveň však také citlivý, ostražitý a snadno cvičitelný. Velice trpělivý je také k dětem. Bývá velmi atraktivním a přitažlivým společníkem.
PÉČE:
Zlatý retrívr potřebuje zajistit dostatek pohybu a dlouhých procházek. Pravidelnou péči vyžaduje také jeho srst, kterou byste měli, alespoň 2 krát týdně kartáčovat, nejméně jednou ročně trimovat a občas zastřihávat mezi prsty na tlapkách. Nezapomínejte mu také kontrolovat ouška a čistit zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Zlatý retrívr se průměrně dožívá 13 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Aportér zvěře a přinašeč ptactva.
VYUŽITÍ DNES:
Polní závodník, hlídač, vodič, záchranářský pes a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi.
Sekce 1 - Retrívři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
GR
ČÍSLO STANDARDU:
111/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 06. 1987
čínský chocholatá pes
29. března 2008 v 13:29 | Vše o pejscíchPopis: Malý, elegantní a jemný pes, existující ve dvou typech: Deer (ušlechtilejší, s jemnými kostmi) a Cobby (robustnější, i když stále elegantní, s těžším tělem i kostmi). Hlava s protáhlou, mírně zakulacenou lebkou, hladká, bez nadměrného množství vrásek, s mírně se zužujícím, nikoliv však špičatým čenichem. Na temeni chocholka jakékoliv délky, nejlépe dlouhá a splývavá. Oči středně velké, tmavé, daleko od sebe. Uši nízko nasazené, velké a vztyčené, s třásněmi nebo bez nich. Krk dlouhý, suchý, vysoko nesený, bez laloku. Končetiny dlouhé a štíhlé, tlapy zaječí, tj. dlouhé a úzké, dole s tzv. ponožkami, tvořenými dlouhou srstí. Tělo středně dlouhé, pružné, hrudník dosti hluboký, dosahující až k loktům, ale ne sudovitý. Ocas vysoko nasazený, postupně se zužuje, na konci s dlouhým splývavým střapcem, při pohybu nesen nahoru nebo na stranu. Tělo pokryté jemnou, měkkou a velmi teplou kůží. Zbytky srsti jen na hlavě, ocasu a tlapkách. Existuje i osrstěný ráz, tzv. powder puff (labutěnka), u něhož dlouhá srst pokrývá celý povrch těla s výjimkou obličejové partie. Zbarvení: jakékoliv i v kombinaci.
Charakteristika: Aktivní pes půvabných pohybů, mrštný a hravý. Je velmi bystrý a vnímavý, k cizím nedůvěřivý, k vlastním lidem, včetně dětí, však velmi milý a přítulný. Je inteligentní a snadno se učí.
Zvláštní nároky: Nenáročný, pozornost je třeba věnovat jen teplotě. Vyžaduje ubytování v teple. Při procházkách v mrazivém počasí je třeba mu obléci "kabátek", v létě se naopak na přímém slunci může spálit, a proto je nutno ho namazat ochranným krémem s příslušným faktorem. Rozmnožování vyžaduje zkušenosti a znalosti, je zapotřebí uvážlivě křížit osrstěnou a neosrstěnou varietu, jinak dochází k úhynu štěňat v důsledku tzv. letálního genu.
Užití: Společenský pes, vhodný i pro alergiky.
Výskyt: Ještě nedávno velmi vzácný, dnes se poměrně rychle šíří i u nás. Nejoblíbenější z naháčů.
Možná záměna: S peruánským naháčem, který je však větší, má ještě méně srsti a postrádá výraznou chocholku.
Francouzský buldok
29. března 2008 v 13:28 | Vše o pejscíchPopis: Malý, silný, svalnatý a kompaktní pes. Mohutná široká hlava s velmi krátkou čenichovou partií. Kůže na hlavě tvoří téměř symetrické vrásky. Uši středně velké, vztyčené, vysoko nasazené, u kořene široké, nahoře zaoblené. Oči nízko položené, velké, kulaté, mírně vystupující. Hrudník velmi široký, válcovitého tvaru. Hřbet široký a svalnatý. Hrudní končetiny rovné, krátké, osvalené, pánevní rovněž osvalené, ale o něco vyšší (tzv. přestavěná záď). Ocas krátký, nízko nasazený, u kořene silný a zauzlený. Nesmí být nesen pod linií hřbetu. Srst krátká, hustá a lesklá. Barva žíhaná (směs černých a rezavých chlupů) s případnými malými bílými znaky na hrudi a na hlavě, strakoš (bílá s tmavými žíhanými odznaky), béžová (vzácné nedávno uznané zbarvení).
Charakteristika: Milý, přátelský, milující děti, ideální společník, Hodí se i do těch nejmenších městských bytů. Rozměry malý pes, svou klidnou, vyrovnanou povahou připomíná spíše psy velké.
Užití: Dnes výhradně společenský pes, který však dokáže být také dobrým hlídačem a jehož lze snadno vycvičit.
Zvláštní nároky: Vzhledem k výrazně zkrácené čenichové partii špatně snáší vyšší teploty, zvláště pobyt v přehřátých, nevětraných prostorech (auta). Poměrně často dochází v důsledku velkých hlav ke komplikacím při porodu (císařské řezy).
Výskyt: V celé Evropě i u nás patří k oblíbeným společenským psům.
Možná záměna: S bostonským teriérem, který je subtilnější a má přesně rozložené barvy. S mopsem, který nemá vztyčené uši a liší se i barvou.
Jezevčík hladkosrstý
29. března 2008 v 13:27 | Vše o pejscíchPopis: Menší nízkonohý pes s dlouhým hřbetem. Hlava protáhlá, bez stopu se zužující směrem k nosu. Čenich dlouhý a úzký. Oči středně velké, oválné, uložené po stranách hlavy. Uši vysoko, ale ne příliš vepředu nasazené, přiměřeně velké, předním okrajem přiléhající k lícím. Končetiny krátké, svalnaté a silné, hrudní mírně vbočené, pánevní rovné. Tělo s dlouhým rovným hřbetem, výrazným kohoutkem, oválným hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Ocas poměrně silný, 18 - 20 cm dlouhý, nesený na úrovni hřbetu, mírně zakřivený.
Zbarvení: rozlišujeme tři typy zbarvení:
jednobarevné - nejlépe červené, též červenožluté, žluté
jednobarevné - nejlépe červené, též červenožluté, žluté
dvoubarevné : černé, vzácněji i hnědé, šedé nebo bílé s pálením
skvrnité: tygrovité, žíhané, tj. světlá, nahnědlá, šedá až bílá základní barva s nepravidelnými tmavými skvrnami
Srst: rozlišujeme tři typy osrstění:
krátkosrsté: krátká, hustá, lesklá, hladce přiléhající srst
drsnosrsté : hustá, drsná srst
dlouhosrsté : dlouhá, měkká, hladká, lesklá srst
Charakteristika: Příslovečně svéhlavý, přitom však velmi bystrý, inteligentní a chápavý pes. Je velmi samostatný, nerad se podřizuje. Překvapivě pohyblivý, rychlý a vytrvalý.
Zvláštní nároky: Vyžaduje velmi důsledné vedení a dostatek pohybu, protože má sklon k přibírání na váze. Poměrně časté problémy s páteří.
Užití: Dodnes oblíbený lovecký pes, vynikající norník, který dobře obstojí i při práci na povrchu. Ještě častěji chován jako originální společník.
Výskyt: Na celém světě patří k nejoblíbenějším psím plemenům.
Možná záměna: Vzhledem k charakteristické tělesné stavbě prakticky vyloučena.
Karelský medvědí pes
29. března 2008 v 13:27 | Vše o pejscíchPopis: Kompaktní masivní pes vyšší střední velikosti. Hlava poměrně velká, ve tvaru tupého klínu. Uši středně dlouhé, vztyčené. Oči malé, ohnivého výrazu. Kostra hrubá, ale nikoliv těžká. Tělo kompaktní, výborně osvalené, hrudník dosahuje až k loktům. Ocas středně dlouhý, nejlépe zatočený v pokud možno co nejuzavřenějším kruhu a nesený nad hřbetem. Srst rovná, hustá a odstávající od těla. Zbarvení: typické černobílé, žádoucí je hnědý odstín v tmavé srsti.
Charakteristika: Plemeno vyniká mimořádně výbušnou silou, bojovností a nezměrnou odvahou. Má silně vyvinutý lovecký pud a navíc je velmi samostatné.
Zvláštní nároky: Velmi náročný na výchovu, výcvik i pohyb. Nejlépe se hodí pro aktivní myslivce.
Užití: Doposud využíván převážně jako lovecký pes s univerzálními schopnostmi. Zároveň je vynikajícím a nekompromisním hlídačem. Chovat ho pouze jako společníka se nedoporučuje.
Výskyt: Snad díky atraktivnímu vzhledu z lajek nejčastěji chovaný i mimo zemi svého původu (Finsko). Již delší dobu se toto plemeno - i když sporadicky - nejen vyskytuje, ale i rozmnožuje také u nás.
Možná záměna: Plemeno je velmi podobné ostatním lajkám. Je pro ně typické výhradně černobílé zbarvení (u ostatních lajek je to jen jedna z mnoha variant) a mohutnější stavba těla.
//<![CDATA[ <!-- google_ad_client = "pub-7766158119174271"; google_ad_width = 300; google_ad_height = 250; google_ad_format = "300x250_as"; google_ad_type = "text"; google_ad_channel = "3314047505+7862089930"; google_color_border = "FFFFFF"; google_color_bg = "ffffff"; google_color_link = "000000"; google_color_text = "000000"; google_color_url = "000000"; //--> //]]>
Kavkazský pastevecká pes
29. března 2008 v 13:26 | Vše o pejscíchPopis: Velký a mimořádně silný pes hrubých rysů, silných kostí a mohutného svalstva. Masivní hlava s nápadně vyvinutými žvýkacími svaly, tmavýma, středně velkýma očima a zavěšenýma, vysoko nasazenýma ušima, které se dříve nakrátko kupírovaly. Mohutný a krátký krk. Široký a hluboký hrudník, dosahující k loktům nebo pod ně, široký rovný hřbet, záď téměř vodorovná. Vysoko nasazený, na konci zatočený ocas dosahuje až k hleznům. Srst může být dlouhá, krátká nebo polodlouhá, vždy však hustá a drsná, s dobře vyvinutou podsadou. Zbarvení různé od šedé přes hnědé a žluté až po žíhané a strakaté.
Charakteristika: K cizím odmítavý až nepřátelský pes rychlých reakcí. Vždy byl zvyklý spoléhat sám na sebe, je samostatný a nezávislý.
Zvláštní nároky: Hodí se výhradně pro zkušené kynology, protože výchova je velmi obtížná. Problémy bývají ve vztahu k ostatním psům, domácím zvířatům, ale i dětem.
Užití: Původně pastevecký pes, tzn., že jeho úkolem bylo střežit ovčí stáda. Dnes užíván pro ostrahu velkých objektů a všude tam, kde je zapotřebí razantní, spolehlivý hlídač a ochránce.
Výskyt: U nás i v dalších, zvláště východoevropských zemích poměrně často chovaný.
Možná záměna: S šarplanincem, středoasijským pasteveckým psem, příp. vzácným krašským pasteveckým psem. Kavkazský pastevecký pes je z nich největší, velikostně se mu blíží jen středoasijský pastevecký pes, kterého na první pohled rozeznáte podle absence ocasu.
Nemoc želv
29. března 2008 v 13:22 | NemociNemoci želv
Ani želvám se bohužel nevyhýbají žádné nemoci...A jejich léčba je ještě ztížena tím,že na želvách jsou příznaky chorob méně "vidět",a tak může být velmi těžké zjistit nemoc včas.Jako amatéři si želví nemoci můžeme rozdělit do 4 skupin:
- Poruchy související s výživou
- Vnější infekce-poranění
- Parazitární onemocnění
- Vnitřní nemoci
.
Poruchy související s výživou
Bohužel nejčastější typ onemocnění.Bývají důsledkem nevhodné skladby potravin-hl.nedostatek vitaminů,minerálů a stopových prvků.Nejdůležitější je pro želvu dostatečný přísun vitaminů A a D3 ,z prvků především vápník a fosfor-jsou důležité pro stavbu krunýře.Do této kategorie tak řadíme třeba onemocnění jako měknutí a deformace krunýře,otoky víček,usazování přebytečné soli v kostech..-příčinou bývá rachitida,známá i u starších lidí,někdy končí i smrtí.
Vnější infekce-poranění
Sem řadíme například různé druhy plísní a mikroorganismů,které napadají kůži a krunýř,ale také pokousání druhou želvou-časté je to v období páření u samců,mohou také pronásledovat samici.U pokousání,i když se nám zdají bezvýznamné,je třeba co nejdříve navštívit veterináře,protože do ranky by se mohla dostat infekce-raději se nepokoušíme zranění vydesinfikovat doma.
Parazitární onemocnění
Parazitárních onemocnění je mnoho,způsobují je zevní i vnitřní paraziti.Nejobvyklejší jsou zejména různé druhy klíšťat(např.rodu Ixodes),nebo mnohem drobnější roztoči(Acarina).Lze je pokapat trochou oleje a pak vytočit(stejně jako u člověka),ale i zde doporučuji raději navštívit veterináře.Po jakémkoli parazitárním onemocnění by měla následovat kompletní očista celého terária-tj.pečlivé vyčištění saponátem,omytí horkou vodou,a důkladná desinfekce všech částí terárka!!
Vnitřní nemoci
Posledním,nejméně se vyskytující,ale velmi nebezpečnou kategorií jsou vnitřní onemocnění.Sem patří např.potíže při kladení vajec,dědičná onemocnění jater,ledvin apod.Nejlépe pozorovatelným a nejčastějším onemocněním jsou nemoci dýchacích cest-projévují se vodnatým nebo hlenovitým výtokem z nozder,chrčivým dýcháním...Je třeba okamžitě vyhledat veterinárního lékaře,protože jde o velmi nebezpečnou nemoc-zánět plic,či průdušek.Ostatní nemoci tohoto druhu-např.nemoci jater,ledvin,žaludku atd.jsou často smrtelné ale obvykle zjistitelné až pitvou.
Na tohle se kluka nikdy netej
29. března 2008 v 13:18 | Něco o lásce a k níHolky,pozor!!!!Na tohle se(svého)kluka nikdy neptej!
"Na co myslíš?"
"Na co myslíš?"
"Co si mám vzít dnes večer na sebe?"
"Jaká rtěnka/oční stíny/lak na nehty se ti na mně líbí?"
"Zhubla jsem?"
"Připadá ti moje kámoška/ségra zábavnější než já?"
"Vysvětlíš mi, co znamená ve fotbale ofsajd?"
"Chodíš rád nakupovat?"
"Mám v těch kalhotách velkej zadek?"
"Že ti nebude vadit, když se s náma můj mladší brácha bude dívat na televizi?"
"Že ti nebude vadit, když se s náma můj mladší brácha bude dívat na televizi?"
"Ty se na mě zlobíš?" (A to hlavně v případě, že jeho oblíbený tým právě prohrál.:-)
Co vám tu chybí?
29. března 2008 v 7:00 | Na co se můžete těšit?Ahojte, čuste, dobrej den. Tenhle blog pomalu, ale jistě rozvíjíme a postupně přidáváme texty písní, animace, životopisy, obrázky, něco o x-factoru, ale také nezapomínáme na bleskovky, které se poslední dobou staly moc oblíbené a navštěvované. Snad se vám na našem blogu líbí a těšíte se každý den, co vám tady zase přidáme. Chtěly bychom dnes také připomenout, že na našem blogu jsou také soutěže a tak vás chceme požádat, aby jste stále hlasovali a posílali nám na email barcaakarca@seznam.cz další příběhy, historky nebo i pohádky ... Je na vás, co pošlete, může to být i trapas i vámi vymyšlený příběh. Dejte průchod své fantasii a napište krásný příběh o jednorožci, pejsku, smrti, životu, bohu nebo o nadpřirozených bytostí. Všechny snahy oceňujeme diplomky a nezávazným spřátelením blogu. Jestli máte spoustu času a už nevíte, co dělat, můžete nám také posílat články, novinky a události, které rádi zveřejníme, tak jako příběhy na našem blogu. Takže určitě se nám ozvěte. A jestli máte zájem, můžeme s vámi udělat rozhovorek. Takže těšíme se na spolupráci s váma Bazi a Klárka.
